"Máš-li srdce citlivé, duši
velebnosti přírody otevřenou, vnímavou pro krásu její, staneš v
němém úžasu, budeš se klaněti Tvůrci a jeho dílům; vzdáš hold naší
staré Šumavě, vydají ohlas struny srdce tvého; i příšerný její ráz,
jevící se hlavně za pochmurného počasí, dojme tě, jako tě dojímá
smutná píseň; budeš se težko loučiti s pohledem na hory naše a
přicházeti budou chvíle, kdy vzdálen od ní
zatoužíš; zapomeneš na nicotné naše pletky, malicherné štvanice..."
zatoužíš; zapomeneš na nicotné naše pletky, malicherné štvanice..."
Karel Klostermann "V ráji
šumavském"


