Slatě na Šumavě 

Rašeliniště, na Šumavě zvaná slatě, se ve zdejších vhodných podmínkách vyvíjejí od konce doby ledové. Šumavské slatě jsou "živé", nepřetržitě narůstají další vegetací směrem vzhůru, směrem dolů probíhá rašelinění. Hloubka rašeliny dosahuje až 8 m, jsou výbornou zásobárnou vody, celoročně z nich vytékají desítky potůčků.

V minulosti a snad i dodnes zůstávají šumavské slatě v myslích lidí záhadné, tajuplné a nebezpečné. Jsou zrádné, protože navenek se zdají být průchozí, ale již po několika krocích se člověk začne propadat do rašelinné hmoty, že které od určitého okamžiku již není cesty zpět.

V době železné opony byly právě šumavské slatě jedním z míst, kudy se lidé pokoušeli překonat státní hranici, a řada z nich zaplatila za svou neznalost terénu životem.
Pro veřejnost jsou po povalových chodnících přístupné tři šumavské slatě - Chalupská, Jezerní a Tříjezerní. Na březích Chalupské můžete při troše štěstí spatřit i masožravou rostlinu Rosnatku.

Rašeliniště Chalupská slať se rozprostírá mezi obcemi Borová Lada a Nový Svět asi 13 km jihozápadně od Vimperka. Rozsáhlé rašeliniště, v němž byla vybudována krátká naučná stezka, bylo v dřívějších dobách značně narušeno místní těžbou rašeliny. Ochrana je zde zaměřena zejména na řadu původních rostlinných druhů rašeliništních rostlin, mezi nimiž zaujímá významné postavení bříza pýřitá, borovice blatka a suchopýr pochvatý. Povalový chodník přivede návštěvníky až k jezírku (1,3 ha), které je považováno za jedno z největších na rašeliništích vrchovištního typu.
Naučná stezka Chalupská slať, která je asi 250 m dlouhá, zpřístupňuje od roku 1974 část rašeliniště s rašelinným jezírkem. Mimo chodník není vstup do chráněného území povolen. Na trase stezky jsou instalovány informační panely. Podél chodníku je umístěno několik jmenovek nejvýznačnějších rostlin rašeliniště. Stezka je ukončena plošinou s pěknou vyhlídka na jezírko. Je určena výhradně pěším návštěvníkům. Pro cyklisty je na počátku stezky připraven kolostav.
Přístup do rašeliniště a na naučnou stezku je možný od parkoviště za Borovými Lady (směr Kvilda) po polní cestě, z níž odbočuje po 200 m povalový chodník. Pěší turisté mohou využít trasu červené a zelené značky z Kubovy Huti (asi 11 km), případně modré a zelené z Horní Vltavice (rovněž asi 11 km).

Rozsáhlé (103 ha) rašeliniště Jezerní slať se rozkládá v prostoru mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda na rozvodí mezi Otavou a Vltavou a současně na rozhraní jižních a západních Čech.
Průměrná mocnost rašelinných vrstev se zde pohybuje mezi 2 - 3 m, maximálně dosahuje až 7,5 metru.
Rostlinný kryt dnešní přírodní památky Jezerní slať tvoří především klečová forma borovice blatky, z nižších rostlin pak suchopýr pochvatý, ostřice mokřadní, klikva žoravina a řada dalších. Na rašeliništi žijí i některé vzácné druhy živočichů, jako například myšivka horská a rejsek horský.
Vstup do rezervace Jezerní slať umožňuje krátká naučná stezka vedoucí z malého parkoviště vlevo od silnice Kvilda - Horská Kvilda s pokračováním po povalovém chodníku. U vstupu do rezervace je postavena vyhlídková věž, která umožňuje pěkné výhledy na téměř celé rašeliniště.