Hrad Rabí
Gotický hrad
Rabí se stejnojmennou obcí na silnici z Horažďovic do
Sušice, asi 25 autem minut od našeho hotelu.
Původní gotická tvrz ze 14. stol. byla později rozšířena na jeden z nejpevnějších a nejrozsáhlejších hradů v Čechách. Za husitských válek r. 1421 byl hrad Rabí dobyt vojskem Jana Žižky, který zde ztratil v boji druhé oko.
Zajímavou ukázkou středověkého stavitelství jsou rabské sklepy, které se dochovaly ve velmi dobrém stavu. Začátkem 16. století dosáhl hrad Rabí svého největšího významu. Jeho majitelem byl nejvyšší královský sudí Půta Švihovský a Rabí se stalo místem mnoha politických jednání. Švihovští, kteří hrad vlastnili od druhé poloviny 14. století, jej v polovině 16. století prodali. Od té doby hrad chátral. Výnos Ferdinanda III. o boření hradů z roku 1655 se hradu Rabí sice vyhnul, avšak za třicetileté války bylo vypleněno a hrad sloužil jako zdroj stavebního kamene. Později císař Leopold I. nařídil jeho zboření. K tomu sice nedošlo, hrad se však nesměl již opravovat a dále pustl. Po požáru začátkem 18. století bylo Rabí již neopravitelné.
V osmdesátých letech 20. století prošel hrad Rabí rozsáhlou rekonstrukcí.
Původní gotická tvrz ze 14. stol. byla později rozšířena na jeden z nejpevnějších a nejrozsáhlejších hradů v Čechách. Za husitských válek r. 1421 byl hrad Rabí dobyt vojskem Jana Žižky, který zde ztratil v boji druhé oko.
Zajímavou ukázkou středověkého stavitelství jsou rabské sklepy, které se dochovaly ve velmi dobrém stavu. Začátkem 16. století dosáhl hrad Rabí svého největšího významu. Jeho majitelem byl nejvyšší královský sudí Půta Švihovský a Rabí se stalo místem mnoha politických jednání. Švihovští, kteří hrad vlastnili od druhé poloviny 14. století, jej v polovině 16. století prodali. Od té doby hrad chátral. Výnos Ferdinanda III. o boření hradů z roku 1655 se hradu Rabí sice vyhnul, avšak za třicetileté války bylo vypleněno a hrad sloužil jako zdroj stavebního kamene. Později císař Leopold I. nařídil jeho zboření. K tomu sice nedošlo, hrad se však nesměl již opravovat a dále pustl. Po požáru začátkem 18. století bylo Rabí již neopravitelné.
V osmdesátých letech 20. století prošel hrad Rabí rozsáhlou rekonstrukcí.
V současnosti je hrad
Rabí přístupný veřejnosti, z věže je krásný výhled do
okolí a na celou Šumavu. Hrad Rabí je otevřen od
dubna do října denně mimo pondělí, od 9 do 17 hodin, od 12 do 13
hodin počítejte s polední přestávkou.
V období letních měsíců července a srpna nabízí velké hradní nádvoří hradu Rabí možnost dalšího vyžití mimo prohlídkový rámec.
Střelnice na Rabí
V prostoru hradní bašty na vás čeká dvojice zkušených střelců. Během čekání na prohlídku nebo po ní, si u nich můžete vyzkoušet střelbu z kuše, luku či praku. Na úspěšné střelce samozřejmě čeká odměna. Také si zde můžete prohlédnout různé druhy šípů a luků.
Stánky s netradičním občerstvaním
Na nádvoří je během hlavní sezony k dispozici dvojice stánků s netradičním občerstvením a prodejem včelích produktů.
Přijďte se osvěžit domácím bio moštem, ochutnat medovinu nebo vynikající palačinky s příchutěmi domácích medolád!
V období letních měsíců července a srpna nabízí velké hradní nádvoří hradu Rabí možnost dalšího vyžití mimo prohlídkový rámec.
Střelnice na Rabí
V prostoru hradní bašty na vás čeká dvojice zkušených střelců. Během čekání na prohlídku nebo po ní, si u nich můžete vyzkoušet střelbu z kuše, luku či praku. Na úspěšné střelce samozřejmě čeká odměna. Také si zde můžete prohlédnout různé druhy šípů a luků.
Stánky s netradičním občerstvaním
Na nádvoří je během hlavní sezony k dispozici dvojice stánků s netradičním občerstvením a prodejem včelích produktů.
Přijďte se osvěžit domácím bio moštem, ochutnat medovinu nebo vynikající palačinky s příchutěmi domácích medolád!
Židovský hřbitov na
Rabí
Po doplnění energie v jedné z mnoha útulných restaurací nebo cukrárně se můžete vydat po dalších historických památkáchtohoto místa. Patří k nim zbytky židovského ghetta a židovský hřbitov. Ten pochází ze 17. století, z období, kdy se tu začala usazovat židovská komunita. Pověst praví, že ten, kdo položí kamínek u náhrobku Benjamina, syna Jicchaka Segala z roku 1732 (najdete ho nahoře u zdi), tomu se vyplní tajné přání. Musí to ovšem být přání nezištné a nesmíte přát nikomu nic zlého! Židovský hřbitov má protáhlý půdorys se zdí z lomového kamene. Ta se připojuje k vnější hradební zdi hradu. Dům č. 102 je bývalou synagogou.
Po doplnění energie v jedné z mnoha útulných restaurací nebo cukrárně se můžete vydat po dalších historických památkáchtohoto místa. Patří k nim zbytky židovského ghetta a židovský hřbitov. Ten pochází ze 17. století, z období, kdy se tu začala usazovat židovská komunita. Pověst praví, že ten, kdo položí kamínek u náhrobku Benjamina, syna Jicchaka Segala z roku 1732 (najdete ho nahoře u zdi), tomu se vyplní tajné přání. Musí to ovšem být přání nezištné a nesmíte přát nikomu nic zlého! Židovský hřbitov má protáhlý půdorys se zdí z lomového kamene. Ta se připojuje k vnější hradební zdi hradu. Dům č. 102 je bývalou synagogou.